|
Objektivy digitálních fotoaparátů jsou v podstatně stejné jako u analogových fotoaparátů, jen s několika podstatnými rozdíly.
První je světelnost. Digitální fotoaparáty jsou stroje velmi citlivé na nepatrné množství světla a pokud chceme
tuto vlastnost využít (velmi žádoucí) tak potřebujeme vysoce světelné objektivy. Proto u kvalitnějších modelů bývá často světelnost objektivu pod 3.5.
Velice často pak i 2.8 nebo i pod 2 a to i při zoomovém objektivu.
Další věcí je konstrukce zadní části objektivu. CCD nebo CMOS čip, který snímá obraz, potřebuje pro svou optimální činnost, aby paprsky prošlé objektivem dopadaly na jeho celou plochu pokud možno kolmo, a to i na krajích. U analogových fotopřístrojů dopadají paprsky na rovinu filmu kolmo jen v blízkosti optické osy objektivu, a obzvláště na krajích je dopadový úhel poměrně velký. Jednotliví výrobci tento neblahý efekt řeší různě. OLYMPUS vsází na standard 4/3 a micro 4/3, který stanovuje konstrukci bajonetu, rozměry snímacího čipu a vzdálenost od bajonetu a to zejména proto, aby se speciální konstrukcí objektivu docílilo kolmo dopadajícího obrazu. Příkladem fotoaparátu s tímto systémem je jednooká zrcadlovka E-420 nebo E-520. Canon, Nikon a Pentax zase vsází na kompatibilitu se svou širokou nabídkou analogových objektivů a k tomu uvádějí řadu mnoha objektivů, které jsou speciálně upravené pro digitální těla. Pokud tedy nepotřebujete záběry brilantní po celé ploše, tak je tato volba dosti méně nákladnou záležitostí. Canon a Nikon přitom nabízejí i tzv plnoformátové modely, tj. modely s velikostí čipu 24x36 mm (jako políčko kinofilmu) pro které lze používat pouze objektivy analogové řady. Sony díky tomu, že nikdy nemělo analogové zrcadlovky používá výhradně jen digitální objektivy. Objektivy lze ještě dělit podle toho, zda jsou výměnné, nebo fixně zabudované do těla fotoparátu. Téměř každý zákazník se okamžitě zeptá: Co je lepší? Ani jedno. Tak jako všechny věci každá má své klady ve kterých vyniká a zápory, kde je to horší. Objektivy výměnné jsou většinou středního rozsahu co se do zoomu týče, ale můžeme postupně dokupovat podle svých požadavků a potřeb i další a další objektivy. Také díky většímu průměru lépe prokreslí obraz. U nevýměnných objektivů máme jinou situaci. Musíme se spokojit s tím rozsahem, který máme od začátku k dispozici. Pouze, pokud to aparát umožňuje, můžeme časem dokupovat předsádky na makro-fotografii, pro prodloužení na teleobjektiv, nebo pro adaptaci na širokoúhlý objektiv. Nevýměnné objektivy digitálního fotoaparátu jsou však lépe přizpůsobené přímo pro ten který typ a tak můžou být menšího průměru a jsou často širokorozsahové (až 20x optický zoom). Na velikosti objektivů pro digitální fotografie se podílejí ještě dva faktory. První je ten, že zatím většina CCD a CMOS čipů má nižší rozlišovací schopnosti nežli kinofilmový negativ. Proto se nemusí tolik brát ohled na rozlišovací schopnosti optiky v objektivech, čímž lze zredukovat průměr objektivu. Druhou věcí je velikost CCD nebo CMOS čipů. Ty jsou zatím téměř vždy menší nežli políčko kinofilmu a tak lze dosáhnout stejného přiblížení jako u kinofilmových objektivů při daleko menší délce objektivu. Podle ohniskové vzdálenosti můžeme objektivy rozdělit na několik skupin: Základní
Základní zoom
Širokoúhlé
Teleobjektivy
Širokorozsahové
|
ObjektivOptické zařízení jenž pomocí soustavy čoček zachycuje a koncentruje obraz scény. |
Základní objektiv Nikon Nikkor 50 mm / 1.4. |
Základní zoom objektiv Nikon Nikkor 28-80 mm / 3.3-5.6. |
Širokoúhlý zoom objektiv Canon EF 17-40 mm / 4 L. |
Širokorozsahový objektiv Canon EF 28-300 mm / 3.5-5.6 L IS. |
Teleobjektiv Nikon Nikkor 80-400 mm / 4.5-5.6 D VR. |