Objektiv

Objektivy digitálních fotoaparátů jsou v podstatně stejné jako u analogových fotoaparátů, jen s několika podstatnými rozdíly. První je světelnost. Digitální fotoaparáty jsou stroje velmi citlivé na nepatrné množství světla a pokud chceme tuto vlastnost využít (velmi žádoucí) tak potřebujeme vysoce světelné objektivy. Proto u kvalitnějších modelů bývá často světelnost objektivu pod 3.5. Velice často pak i 2.8 nebo i pod 2 a to i při zoomovém objektivu.

Další věcí je konstrukce zadní části objektivu. CCD nebo CMOS čip, který snímá obraz, potřebuje pro svou optimální činnost, aby paprsky prošlé objektivem dopadaly na jeho celou plochu pokud možno kolmo, a to i na krajích. U analogových fotopřístrojů dopadají paprsky na rovinu filmu kolmo jen v blízkosti optické osy objektivu, a obzvláště na krajích je dopadový úhel poměrně velký. Jednotliví výrobci tento neblahý efekt řeší různě. OLYMPUS vsází na standard 4/3 a micro 4/3, který stanovuje konstrukci bajonetu, rozměry snímacího čipu a vzdálenost od bajonetu a to zejména proto, aby se speciální konstrukcí objektivu docílilo kolmo dopadajícího obrazu. Příkladem fotoaparátu s tímto systémem je jednooká zrcadlovka E-420 nebo E-520.

Canon, Nikon a Pentax zase vsází na kompatibilitu se svou širokou nabídkou analogových objektivů a k tomu uvádějí řadu mnoha objektivů, které jsou speciálně upravené pro digitální těla. Pokud tedy nepotřebujete záběry brilantní po celé ploše, tak je tato volba dosti méně nákladnou záležitostí. Canon a Nikon přitom nabízejí i tzv plnoformátové modely, tj. modely s velikostí čipu 24x36 mm (jako políčko kinofilmu) pro které lze používat pouze objektivy analogové řady. Sony díky tomu, že nikdy nemělo analogové zrcadlovky používá výhradně jen digitální objektivy.

Objektivy lze ještě dělit podle toho, zda jsou výměnné, nebo fixně zabudované do těla fotoparátu. Téměř každý zákazník se okamžitě zeptá: Co je lepší? Ani jedno. Tak jako všechny věci každá má své klady ve kterých vyniká a zápory, kde je to horší.

Objektivy výměnné jsou většinou středního rozsahu co se do zoomu týče, ale můžeme postupně dokupovat podle svých požadavků a potřeb i další a další objektivy. Také díky většímu průměru lépe prokreslí obraz. U nevýměnných objektivů máme jinou situaci. Musíme se spokojit s tím rozsahem, který máme od začátku k dispozici. Pouze, pokud to aparát umožňuje, můžeme časem dokupovat předsádky na makro-fotografii, pro prodloužení na teleobjektiv, nebo pro adaptaci na širokoúhlý objektiv. Nevýměnné objektivy digitálního fotoaparátu jsou však lépe přizpůsobené přímo pro ten který typ a tak můžou být menšího průměru a jsou často širokorozsahové (až 20x optický zoom).

Na velikosti objektivů pro digitální fotografie se podílejí ještě dva faktory. První je ten, že zatím většina CCD a CMOS čipů má nižší rozlišovací schopnosti nežli kinofilmový negativ. Proto se nemusí tolik brát ohled na rozlišovací schopnosti optiky v objektivech, čímž lze zredukovat průměr objektivu. Druhou věcí je velikost CCD nebo CMOS čipů. Ty jsou zatím téměř vždy menší nežli políčko kinofilmu a tak lze dosáhnout stejného přiblížení jako u kinofilmových objektivů při daleko menší délce objektivu.

Podle ohniskové vzdálenosti můžeme objektivy rozdělit na několik skupin:

Základní

Jako základní objektiv jsou označovány objektivy s ohniskovou vzdáleností 45-50 mm (ekvivalent pro kinofilm). Při této ohniskové vzdálenosti je podání fotografie téměř shodné s našim vnímáním skutečnosti neboť lidské oko má ohniskovou vzdálenost okolo 47 mm.

Základní zoom

Objektivy s menším, většinou 3x optickým zoomem v rozsahu od mírného širokoúhlého záběru do mírného teleobjektivu. Většinou 28-100 mm (ekvivalent pro kinofilm) nebo 35-90 mm atd... Takovéto objektivy má většina kompaktních fotoaparátů a u jednookých zrcadlovek jsou takovéto objektivy součástí tzv. základních setů.

Širokoúhlé

Širokoúhlé objektivy mají ohniskovou vzdálenost menší nežli 30 mm (ekvivalent pro kinofilm). Pevné širokoúhlé objektivy poskytují vyšší kvalitu záběru a kresbu, ale jsou mnohem méně flexibilní a proto jsou doménou profesionální fotografie. Častější jsou širokoúhlé zoom objektivy např. v rozsahu 19-35 mm či 18-45 mm.

Teleobjektivy

Jako teleobjektivy jsou označovány objektivy s maximální ohniskovou vzdáleností nad 80 mm. Vyskytují se jak ve variantách s pevným ohniskem, jenž jsou doménou profesionální fotografie, tak i v zoomovacích verzích. Ohnisková vsdálenost může být např. 70-300 mm, 80-200 mm, 135-400 mm, 500 mm atd...

Širokorozsahové

Širokorozsahové objektivy pokrývají svým rozsahem jak široký úhel tak teleobjektiv. Nejčastěji se s nimi setkáme u kompaktních fotoaparátů tzv. ultrazoomů (rozsah např. 28-420 mm) ale existují i širokorozsahové objektivy pro jednooké zrcadlovky s rozsahem např. 28-320 mm.

Objektiv

Optické zařízení jenž pomocí soustavy čoček zachycuje a koncentruje obraz scény.