Protiprachová ochrana

S příchodem digitálních jednookých zrcadlovek vyvstal i nový problém. A to pronikání prachu při výměně objektivů do prostoru zrcátka, závěrky a posléze světločivného čipu. Prach díky kladnému náboji má tendenci se usazovat na záporněji nabitém světločivném čipu. To samozřejmě dramaticky snižuje kvalitu záběru - prachové zrno se zobrazuje na všech snímcích jako lokální jasový i geometrický defekt obrazu.

Starší jednooké zrcadlovky problém prakticky neřeší a proto je s nimi nutné čas od času navštívit servisní středisko a nechat čip vyčistit. Nebo je možné čip vyčistit podomácku se zakoupenou speciální čistící sadou.

Prvním výrobcem, který začal aktivně bojovat s prachem na čipu byl Olympus. Toto řešení Olympusu je dodnes bráno jako nejúčinnější. Je řešeno pomocí předsazeného skleněného low-pass filtru těsně před vlastním čipem. V okamžiku zapnutí fotoaparátu je toto sklíčko rozvibrováno na frekvenci ultrazvuku což usazený prach doslova vystřelí z povrchu sklíčka. Prach poté volně spadne na připravenou adhezní plošku kde napevno ulpí. A filtr je opět čistý.

V současné době integrují nejrůznější řešení ochrany čipu proti prachu všichni výrobci. Často se lze setkat, že je protiprachový systém zkombinován s optickou stabilizací pomocí pohybu čipu. Chvějící se snímací čip s připevněným filtrem pak uvolňuje usazený prach na filtru. Vibrace produkované systémem pro stabilizaci obrazu jsou ovšem nižších frekvencí nežli jakých dosahuje ultrazvuková ochrana a tudíž je tato ochrana o trochu méně účinná.

Nikon doplňuje u svých zrcadlovek ochranu proti prachu systémem kontroly toku vzduchu v prostoru zrcátka a čipu. Canon zase navíc používá speciální materiály jenž ani po dlouhodobém používání neuvolňují prach.

Protiprachová ochrana

Systém ochrany snímacího čipu proti prachu jenž proniká do jednookých zrcadlovek při výměně objektivů.