Firmware

Firmware je operačním systémem pro digitální fotoaparát. Prakticky u všech současných přístrojů je možné i doma firmware fotoaparátu aktualizovat na novější verzi. Firmware se stará ve fotoaparátu prakticky o vše, o měření expozice, zpracovávání obrazu, ukládání fotografií, interakci s uživatelem o podpůrné funkce a programy... prostě skutečně o vše. Bez firmware je fotoaparát pouze mrtvá hromádka důmyslně pospojovaných součástek.

Firmware se proto i nemalou měrou podílí na výkonu fotoaparátu. Bylo již mnoho případů, kdy změnou verze firmware došlo i k 30% nárůstu výkonu a rychlosti fotoaparátu. často jsou s novými verzemi firmware též uvolněny i nové funkce fotoaparátu či nové digitální filtry a podobně.

Firmware nelze uživatelem přímo modifikovat a tak jsme odkázáni na ty funkce, které implementoval výrobce. Sem např. patří nejrůznější digitální efekty a filtry, nebo i tzv. kreativní programy, které používají přednastavené závislosti parametrů jako čas závěrky a clony pro dosažení optimálního výsledku.

Kreativních programů je velké množství, výrobci se prakticky předhánějí v množství implementovaných programů a tak nejsou výjimkou programy na fotografování domácích mazlíčků, dětí, západů slunce, východů slunce, programy do mlhy či na fotografování jídla nebo kávy. Většinou se jedná o drobné nuance několika základních programů. Zde jsou některé z nejběžnějších kreativních programů, co dělají a k čemu je lze použít:

Portrét

Program portrétu musí snížit hloubku ostrosti co možná nejvíce, aby na výsledné fotografii bylo pozadí rozmazáno a zaostřený obličej byl výraznější. Toho se dosahuje co možná největším otevřením clony a následně tak malým časem, případně i sepnutím programu pro redukci efektu červených očí. Pokročilejší modely zapínají i automatickou detekci tváří pro správné zaostření a proměření scény a automaticky vyvažují bílou barvu aby dosáhly optimálního barevného podání pleti.

Krajina

Krajina je přesným opakem programu Potrét. Zde je naopak žádoucí velká hloubka ostrosti, aby vše od nějaké hranice (okolo 2-5 m) bylo ostré do nekonečna. Toho se docílí zacloněním objektivu, použitím ekvivalentně dlouhého času, vypnutím blesku (stejně dosáhne jen na zhruba 3-6 m) a zaostřením na nekonečno.

Sport

Při focení sportovních aktivit je žádoucí efekt zmrzlého pohybu, aby sportovec nebyl na snímku patrný pouze jako barevná šmouha. Toho se dosáhne krátkým expozičním časem a ekvivalentní clonou, případně zapnutím prediktivního autofokusu, který dokáže do jisté míry sledovat zaostřením pohyblivý objekt. Dokonalejší a rychlejší modely zároveň zapínají vysokorychlejší sériové snímání a následně dávají uživateli na výběr z několika pořízených záběrů.

Noční scéna

Noční scéna je opět opakem Sportovního programu. Zde je žádoucí dobrá expozice i při nedostatku světla. Proto jsou preferovány delší časy, nízké zaclonění objektivu a vyšší citlivost snímacího čipu. Při tomto programu se nejlepších výsledků dosahuje při expozici na stativu pomocí dálkové spouště, protože v jiném případě už pouhý dotek prstu na spušti pohne aparátem a tím při dlouhých expozičních časech rozostří snímek.

Zelená zóna

Zcela automatický program, dalo by se říci metaprogram - při navolení tohoto režimu fotoaparát sám vyhodnotí fotografovanou scénu a zvolí dle něj nejvhodnější kreativní program. Zjednodušeně například pakliže na záběru najde větší oblast pleťové barvy s dvěma tmavšími skvrnami vedle sebe usoudí že se jedná o portrét (skvrny jsou oči) a zapne program Portrét. Pakliže zjistí, že v dosahu jeho čidla není žádný objekt usoudí, že se pravděpodobně jedná o fotografii krajiny a zapne program Krajina. Pokud detekuje pohybující se objekt zapíná program Sport a pakliže detekuje nízkou hladinu osvitu zapíná program pro Noční snímky. Atd... Uživatel se tak nemusí o nic starat a fotoaparát se o vše postará sám s poměrně velkou mírou úspěšnosti.

Jiným typem vestavěných funkcí jsou tzv. digitální filtry jenž jsou výrobci často míchány s kreatiními programy. Zde jsou nejčastější implementované digitální filtry:

Bez filtru

Toto ani není softwarový filtr, jen je zde tento případ uveden proto, aby bylo možné srovnat snímky po použití jednotlivých filtrů s původním originálem. Veškeré filtry, které mají v sobě zabudované digitální fotoaparáty lze též provádět pomocí počítače a ve většině případů je i výsledek lepší. Je tomu tak díky nepoměrně větší výpočetní kapacitě počítače což umožňuje používání dokonalejších ale i náročnějších algoritmů pro úpravu obrazu. Důkazem budiž právě tyto ukázkové snímky, které vznikly z tohoto jednoho pomocí programu Adobe Photoshop.

Černovbílá fotografie

Klasická černobílá fotografie vzniká eliminací barevných kanálů záběru. Některé záběry a fotografie jsou skutečně mnohem působivější jsou-li fotografovány černobíle.

Sepia

Sépia je vlastně černobílý filtr, který je celkově později natónován do žluté barvy. To dodává snímku nádech starobilosti a věkovitosti. Pro tento filtr platí stejné tvrzení jako pro černobílý filtr. Opět jej mají implementovány na většině svých aparátů všechny firmy.

Negativ

Klasický negativ. Snímek se sejme ve skutečných barvách, ale pak je provedena barevná inverze. Pro některé aplikace nebo ilustrace se skutečně někdy hodí. U fotoaparátů jej ale vídáme implementován spíše výjmečně.

Režim černé / bílé

Dva vysoce speciální režimy, které se na první pohled zdají na nic, ale už na druhý jsou velmi použitelné. Jedná se o černobílé snímaní, kdy se stupnice šedi sestává pouze ze dvou barev a to zcela černé a zcela bílé. Použití je pro kopírování tiskovin. Pokud potřebujeme rychle zdigitalizovat nějakou tiskovinu a nemáme k dispozici scaner, tak při vyfocení běžným způsobem zjistíme, že jsou písmenka na hranách neostrá a na papíru krásně vystoupí veškeré jeho nerovnosti, smítka, pukliny atd.. To vše je potlačeno při použití jednoho z těchto programů, režim bílé je určen pro černý tisk na bílém podkladu a režim černé pro bílý tisk na černém podkladu. Takovéto záběry pak můžeme použít např. v programu pro rozpoznávání tisku a celý článek si tak zdigitalizovat. Nejčastěji se s těmito filtry setkáme u firmy OLYMPUS, ale používají je i ostatní firmy, pouze pod názvem Kopie.

Solarizace

Solarizace patří do skupiny tzv. uměleckých filtrů, kdy mění barvy podle jisté funkce a výsledek pak vypadá subjektivně neklidným dojmem. Použití jsem vyděl např. pro citové podbarvení výrazu scény apod. Implementuje snad pouze SONY.

Tvrdé / Měkké snímky (Hard/Soft)

Nastavení softwarové ostrosti snímku je dnes již běžnou záležitostí a každá firma má nějaký ten aparát, který tento filtr umí. Při nastavení na tvrdé snímky jsou vyhledávány všechny hrany (místa s velkým přechodem intenzit) a ty jsou ještě zdůrazněny což vyvolává pocit větší ostrosti. Naopak při měkkém nastavení jsou tyto hrany rozmazávány a tak se dosahuje efektu rozostření.

Měkké barvy / Plná saturace (Vivid/Full saturation)

Tyto filtry jsou dnes již pomalu standardní součástí (alespoň u některých výrobců) a lze pomocí nich nastavovat různé podání snímků vzhledem k barevné saturaci (nasycení). Barevně zcela desaturovaný snímek je černobílý. Tohoto filtru lze s úspěchem použít v případě podexponovaných snímků - zvýšením jazu a kontrastu sice snímek zlepšíme, ale barvy budou stále nevýrazné, což napravíme zvýšením barevné saturace.

Korekce červených očí

Automatická korekce červených očí zajistí, aby osoby na záběrech neměly v očích výraz bílých laboratorních králíků. Aparát sám nalezne oblasti červených očí a potlačí v nich červenou barvu či ji překryje neutrální tmavou barvou.

D-Lightning

Tato funkce je používána u několika výrobců jenž ji nazývají různě. D-Lightning je názvem značky Nikon jenž ji použila ve svých modelech jako první. Jedná se o dodatečné softwarové nasvícení scény jakoby digitálním bleskem. V podstatě se ovšem jedná o kombinaci gamma korekce jasu s centrální maskou.

Firmware

Software fotoaparátu jenž aparát oživuje a umožňuje uživateli využívat funkce fotoaparátu.